Návrat z/do Počátku

Právě jsem shlédla od počátku do konce Počátek...

Nemám k tomuhle filmu co dodat. Pokud by se podvědomé procesy daly obecně (Jung by možná řekl kolektivně:-) "popsat", vypadaly by jistě takhle...

Nejsem v tuto chvíli schopna racionální analýzy, tak hluboce se mě film (do)týkal. Ano, pro mě to byl doslova návrat z/do počátku...(a ano, trochu jsem brečela, nicméně tato skutečnost je k analýze zapovězena.)

V tuto chvíli bych se snad jen chtěla optat paní, která seděla téměř vedle mně a po skončení filmu lehce naštvaně pravila:"Místy jsem nevěděla, jestli je to sen nebo realita?" K čemu to prosím Vás potřebujete vědět?!

A propo, všimli jste si někdy, že realita hraje v rámci filosofických názorů a společenských postojů prim? Ano, filosofie je láska k myšlení,které je zas spojeno s idejemi a formou, tak proč ne,že? Denní snění je však naopak prezentováno jako cosi negativního, neboť obluzuje naši soustředěnost, omezuje naši výkonnost a jitří emoce. Zamýšleli jste se někdy nad tím, kde a proč tohle negativní podbarvení denních snů vzniklo? Reálně?:-) Není to náhodou tím, že ona "formální" strukturovaná realita byla to první, co jsme na počátku, po narození, mohli vnímat? Že denní snění je jakýsi vývojový aspekt našeho života,který se nerodí, ale vzniká a tudíž jím není každý jedinec nadán stejnou měrou? Ano, i smysly, vnímání, mohou být omezeny, avšak co se poté děje? Nazýváme to handicapem, nedostatkem. Proč však není nedostek schopnosti snít vnímán obdobně? (nikoliv přiměřeně - poznámka pro legislativce:-)

Tento velmi nesourodý post podbarvený mou filmem rozháranou hlavou (cestou z kina jsem se ztratila, což asi zcela vysvětluje mé rozpoložení...) berte jako první vykopnutí naší jistě pestré diskusi. Film vřele doporučuji!

S přáním dobré reality a probuzení v krásný sen váš DL