Včera pořádně zapršelo a jen co jsem se stihla pokochat a párkrát zvolat:"To je nádhera!", přišla nám zpráva od nájemníků, že jim prosákla voda do bytu...Tradiční problém s terasou bytu nad námi. Už to řešíme přes rok neb ve chvíli, kdy vznikne problém nikdo není za nic zodpovědný..., o dešti padajícím ze stropu jsem ale nechtěla psát. Chtěla jsem psát o terapii, kterou jsem po téhle zprávě zvolila - o šachách.
Je to šílená hra, zejména pro lidi, kteří nejsou schopni soustředení od prvního tahu do toho posledního jako já. Chvilkový výpadek myšlení se totiž nevyplácí. Moc mi to nejde, nedaří se mi najít pravidla, systém, který by univerzálně fungoval (o což se pokouším de facto u všech činností, které mě zaměstnávají), a to mě štve! Hraju šachy nárazově léta, studuju tahy, zkouším, kombinuju, ale žádný výrazný pokrok se nedostavuje...
Jediné co tedy můžu v daný moment s jistotou říct je, že hlavu tahle hra zabaví výtečně a na nějaké to zatékání skutečně nezbývá prostor...:-)
Máte i vy nějakou dokonale fungující terapii na "hlavu"?:-)Pokud ne, berte tenhle příspěvek jako tip! Budu se těšit až se sejdeme a online nebo živě rozpohybujeme figurky ve vzájemném souboji.;-)
Krásný podmračený den přeje DL
PS: obrázek byl přiložen k článku s názvem: Ženy hrají šachy stejně dobře jako muži, ale nebaví je." Další důkaz toho, že nejsem tak docela žena, neboť mě baví moc...;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat