úterý 19. dubna 2011

O poznání...


Vaše srdce v tichu poznávají tajemství dnů a nocí. Ale vaše uši žízní po hlasu poznání vašeho srdce. Chtěli byste ve slovech poznat to, co jste vždycky znali v duchu.

Chtěli byste se dotknout prsty nahého těla svých snů. A je dobře, že to chcete.

Skrytý pramen vaší duše musí nutně vytrysknout a se zurčením spěchat k moři. A vašim zrakům se odhalí poklad vašich bezedných hlubin. Ale nehledejte váhy, které by zvážily váš neznámý poklad. Nepokoušejte se měřit hloubku svého poznání tyčí nebo olovnicí. Neboť vy sami o sobě jste bezmezným a nezměrným mořem.

Neříkejte:"Našel jsem pravdu", ale raději řekněte:"Našel jsem jednu pravdu."

Neříkejte:"Našel jsem cestu duše", raději řekněte:"Potkal jsem duši, kráčející po mé cestě." Neboť duše kráčí po všech cestách.

Duše nekráčí přímočaře, ani neroste rovně jako rákos.

Duše se rozvíjí jako lotos s nesčetnými plátky svého okvětí.

Žádné komentáře:

Okomentovat